Používá se porovnávací metoda. V motoru s proměným kompr. poměrem (cca 4=15) se prvně použije zkoušené palivo a najde se komprese kdy palivo hoří detonačně(motor klepe). Potom se nalije směs n=heptanu a izo=oktanu a sleduje se takový poměr při kterém motor taky klepe. Procentuální obsah izooktanu ve směsi udává oktanové číslo zkoušeného paliva. Metody jsou dvě a to „MOTOROVÁ“ a „VÝZKUMNÁ“. Liší se pouze parametry avšak dávají poněkud odlišné hodnoty OČ. Z obou hodnot se pak vypočte jedna, která se uvádí jako OČ. Ikdyž je to procentuální obsah izooktanu, tak to neznamená, že nemůže být např OČ 102. Existují totiž paliva, která mají větší odolnost k detonacím než právě izooktan.Hodnota se pak zjišťuje interpolací. Jako antidetonátory se dřív používalo TEO (tetraetylolovo), které u motorů s netvzenými sedly plnilo zároveň funkci „mazaní“ ventilových sedel. V dnešní době je pro starší motory s litinovou hlavou určen Special, který obsahuje draslík. Každý motor má svůj oktanový nárok a palivo s nižším OČ může způsobit detonace.
